Trauma a vnitřní části

Všechny situace nám zrcadlí naše vnitřní postoje a očekávání.
Odmítáme ty situace nebo lidi, v kterých se zrcadlí naše vlastní trauma. Při traumatech se rozštěpí a odpojí část naší osobnosti, a tuto nepřijatou část osobnosti pak podvědomě hledáme. Naše nepřijaté části jsou často tím, co se nám nelíbí na sobě a na druhých. Navíc si nepřijaté části všelijak ošklivíme, zakazujeme a ze zásady s nimi nesouhlasíme nebo k nim vnímáme hluboký odpor. Všichni, kdo na nás takto působí nebo nás zraňují, nám nabízejí poznání oddělené části naší osobnosti.
Utrpení je způsob, jak si uvědomit nepřijaté části. Proto podvědomě vyhledáváme bolestivé situace a jdeme cestou problémů. Bolest vždy obsahuje cenné informace o naší nepřijaté části. Vše, co v životě prožíváme, se děje v našem nejlepším zájmu.
Odmítnutí principu zrcadlení ve vztazích vede k požadavkům na bližní a jejich nesplnění vede k další bolesti a zklamání, zatímco přijetí tohoto principu nám pomůže vyřešit spory a uvědomit si, že vše, co požadujeme po bližních, ve skutečnosti podvědomě požadujeme po sobě. Pak pochopíme, že i partner je naší podvědomou volbou.
Neutíkejme tedy sami od sebe k práci nebo k druhým lidem. Vnitřní prázdnotu tím nenaplníme. Pocit celistvosti zažijeme, pokud přijmeme do vědomí celou naši duši včetně nepřijatých částí. Pak zjistíme, že všechny postrádané kvality máme dávno v sobě, jen jsme k nim zamkli dveře a blokujeme je tím, že je marně hledáme u svých na piedestalu postavených bližních. A co víc, nejen my,ale i oni se tím pak cítí velmi zatíženi a nakonec vytváříme jen další a další pocit odloučení a osamělosti.